PředmětyPředměty(verze: 963)
Předmět, akademický rok 2013/2014
  
Sociologie výchovy - N832020
Anglický název: Sociology of Education
Zajišťuje: Ústav učitelství chemie a humanitních věd (832)
Fakulta: Celoškolská pracoviště VŠCHT Praha
Platnost: od 2007 do 2015
Semestr: zimní
Body: zimní s.:2
E-Kredity: zimní s.:2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/0, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Pstružinová Jaroslava PhDr. CSc.
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Literatura

Základní literatura:

HAVLÍK, R.,KOŤA J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.

PROKOP, J. Sociologie výchovy a školy. Liberec: Technická universita, 2001.

Doporučená literatura:

ALAN, J. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama, 1989.

PELIKÁN, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis, 1995.

PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000.

KELLER, J. Úvod do sociologie. Praha: SLON, 1991.

MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: SLON, 1999.

Poslední úprava: TAJ832 (18.04.2007)
Sylabus

1. Sociologie výchovy

Pojem sociologie obecně - vztah k ostatním společenským vědám – důvody vzniku oboru – základní pojmy.

2. Sociologické přístupy k edukaci

Výchova a vzdělání je určitý druh sociálních procesů – zprostředkovávají je výchovné a vzdělávací instituce – sociální aspekty výchovy a vzdělávání – struktura a funkce institucí – role sociální struktury – vývoj problematiky.

3. Společenské kontexty výchovy a vzdělání

Místo a funkce výchovy a vzdělání ve společnosti a v dané kultuře – vzájemné vztahy rodiny a školy, učitelů a žáků - vzdělávací procesy v souvislosti s profesní přípravou, s rekvalifikací, celoživotní vzdělávání.

4. Základní paradigmata sociologického přístupu

Sociologie jako multiparadigmatická věda – hlavní témata (vnitřně strukturovaná) se vztahem k pedagogické realitě – objektivní a subjektivní přístup - oba přístupy jsou dlouhodobě přítomné jako myšlenkové linie.

5. Reprodukce společnosti a socializace

Pro přetrvání společnosti v čase je třeba řešit některé základní otázky - tradiční a moderní společnost se liší v přístupu – jde o : regulaci vztahu společnost a přírody – problém sociálních nerovností a jejich interpretování a zdůvodňování – předávání stávajících hodnot (jsou-li vymezeny).

6. Některé sociologické teorie a edukační realita

Funkcionální teorie výchovy : vychází z konsenzuální sociologické teorie – radikální teorie : vychází z teorie konfliktu – interakcionistická teorie výchovy se vztahuje k sociologické interpretativní teorie.

7. Životní etapy a socializace z hlediska sociologie

Sociální potenciality jedince jsou uskutečňovány skrze socializaci – chyby v socializaci – životní etapy (rodinný cyklus, profesní dráha) – dětství – mládež.

8. Škola jako společenská instituce

Širší socializační potřeby společnosti – funkce školy: výchovná a vzdělávací, kvalifikační, integrační i selektivní, ochranná (příp. resocializační) – škola jako systém interakcí (učitel x žák, žák x žák) s určitým řádem – škola a sociální stratifikace.

9. Učitelská profese

Specifičnost učitelské profese – společenská pozice, její status, role a prestiž – vztah rodina x škola (učitel) – problémy a náročnost učitelské profese – feminizace školství – motivace k výkonu učitelské profese – vyhoření.

10. Přístup ke vzdělání jako sociologický problém

Jeden z velmi frekventovaných problémů sociologie výchovy – závislost vzdělávací dráhy na individuálních dispozicích ale i příslušnosti ke skupině – soukromé školy – alternativní školství – jazyková vybavenost.

11. Efektivnost a kvalita vzdělávání

Ekonomické souvislosti – trh práce a vztah k orientaci školské politiky – struktura studijní a učebních oborů – způsob a nároky přípravy – vzdělávací investice a jejich návratnost – náklady na školství (stát x jednotlivec).

12. Technologický pokrok a výchova a vzdělávání

Nové technologie, zejména informační a komunikační technologie a profesní požadavky – důležitost celoživotního vzdělávání – rekvalifikace – konsensuální teorie a teorie konfliktu.

13. Demografické a geografické prostředí

Geografické parametry a jejich vliv - demografická situace: počet obyvatel, věková struktura , mobilita ve vztahu k výchově a vzdělání - dopad demografických charakteristik na dění v rodině : vícegenerační soužití, počet sourozenců, úplnost rodiny.

14. Politické prostředí a vzdělávací politika

Vzdělávací politika určuje priority vzdělávání – školství může být buď explicitně či implicitně (zejména jako skryté kurikulum) spjato s politikou a ideologií státu – nároky společnosti na úroveň vzdělanosti – školská legislativa – školská administrativa.

Poslední úprava: TAJ832 (18.04.2007)
 
VŠCHT Praha