|
|
|
||
Cílem předmětu je naučit studenty porozumět a interpretovat vztahy mezi prostorovým uspořádáním organických molekul a jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, reaktivitou a biologickou aktivitou.
Poslední úprava: TAJ342 (18.11.2015)
|
|
||
Studenti budou umět: Detailně znát problematiku stereochemické nomenklatury nutnou pro studium původních článků Rozpoznávat chirální struktury Navrhovat experimentální metody určování relativní a absolutní konfigurace Poslední úprava: TAJ342 (18.11.2015)
|
|
||
Vlastní text přednášek Eliel E.L.: Stereochemie uhlíkatých sloučenin, český překlad Academia Praha 1971. Eliel E.L, Wilen S.H., Doyle M.P..: Basic Organic Stereochemistry, Willey-Interscience, New York 2001 Robinson M.J.T.: Organic Stereochemistry, Oxford University Press Inc., New York 2000. Nassipuri D.: Stereochemistry of Organic Compounds, New Age International, 1994. Kaloustian M.: Concepts and Terminology in Organic Stereochemistry, Elsevier, 2005. Bodie E. D., Yoshihiko S.: Stereochemistry of Optically Active Transition Metal Compounds, American Chemical Society, 1980. Poslední úprava: TAJ342 (18.11.2015)
|
|
||
Žádné. Poslední úprava: TAJ342 (18.11.2015)
|
|
||
1. Definice stereoizomerie, konfigurace a konformace, enantiomery a diastereoizomery 2. Vztahy mezi symetrií a chiralitou organických molekul, kritéria rozpoznávání chirální struktury, stereogenní prvky. 3. Stereogenní centrum, jiné sp3 hybridizované atomy než uhlík jako stereogenní centra chirality 4. Látky s více stereogenními centry, epimery, anomery, pseudostereogenní centrum, relativní a absolutní konfigurace a jejich stereochemická nomenklatura. 5. Stereogenní osa, typy látek s axiální chiralitou a jejich stereochemická nomenklatura, osa pseudochirality, chirální polyfenyly a jiné typy atropoisomerie. 6. Planární chiralita a její stereochemická nomenklatura, organometalické sloučeniny. Helicita a její nomenklatura, propelery. 7. Racemické modifikace a jejich vlastnosti. Resoluce racemických modifikací tvorbou diastereoisomerů, chirální inklusivní sloučeniny, chromatografie na chirálních sorbentech. 8. Experimentální metody určování konfigurace, X-ray metody. Stanovení relativní konfigurace pomocí chemických metod, chiroptických metod a NMR metod. 9. Konformace molekuly, konformační isomery, konformační nomenklatura, konformace acyklických sloučenin obsahujících polární skupiny a dvojné vazby. Konformace cyklopropanu, cyklobutanu a cyklopentanu, pseudorotace. 10. Cyklohexan, židličková a vaničkové konformace cyklohexanu. Monosubstituované cyklohexany, disubstituované cyklohexany, dekaliny a steroidní skelet 11. Cyklohexen, cyklohexadien, cyklohexanon, tetrahydropyran. Konformace cykloheptanu a cyklooktanu, středně velké kruhy, transanuární efekty a reakce. 12. Konformace a reaktivita. Curtin-Hammettův princip, reaktivita axiálních a ekvatoriálních substituentů cyklohexanu. 13. Homotopické, enantiotpické a diastereotopické ligandy a strany - symetrické a substituční kriterium. Nomenklatura enantiotopických ligandů a stran, prochiralita. 14. Základní principy enantioselektivní syntézy Poslední úprava: TAJ342 (18.11.2015)
|
|
||
Organická chemie Poslední úprava: TAJ342 (18.11.2015)
|