|
|
|
||
Po roce 2020 se začaly objevovat různé příčiny nedostatku některých základních surovin a zdrojů. Některé z nich, jako např. nedostatek vody a následně potravin měly svůj původ v klimatické proměně světa, jiné byly způsobeny narušením dopravní infrastruktury, spekulativními nákupy, nedostatkem dlouhodobé vize či investiční obtížností. Svět se tak poprvé od poválečné doby octl v situaci, kdy si uvědomil, že základem každé civilizace je voda, energie, potraviny a materiály a že součástí národní bezpečnosti je (1) fyzické zajištění těchto zdrojů a surovin, (2) udržení sociálního smíru a (3) šetrný, nízkoemisní vztah k životnímu prostředí.
Cílem kurzu je představit svět jako ekosystém, ve kterém civilizační stabilita primárně závisí na správném zvládání toků materiálů a energií, čehož lze dosáhnout jen kumulativními úsporami a opatřeními, které začínají v reálném, fyzickém, „inženýrském“ světě, ale kombinují se s faktory psychologické, kulturní a sociální sféry.
Student získá přehled o současném stavu využívání surovin a aktuálních trendech ve využívání zdrojů. Dále budou studentovi představeny možné scénáře vývoje dostupnosti surovin a zdrojů. V rámci předmětu student provede rešerši vztahů v oblasti nakládání s vybraným zdrojem a navrhne opatření pro zabezpečení jeho dostupnosti v budoucnu. Nutnou podmínkou pro zápočet bude prezentace závěrů rešerše.
Poslední úprava: Kavina Pavel (02.05.2024)
|
|
||
Voda a krajina, Věk nerovnováhy, Ruka noci podaná, další literatura bude doporučena během přednášek od dalších autorů (např. V. Smil, J. Hansen a další) Poslední úprava: Kavina Pavel (02.05.2024)
|
|
||
1. Globální vývoj a cesty k národní resilienci – vývoj pojmu, ekosystémová, klimatická, sociální resilience, zálohování. 2. Klimatické scénáře, trendy a možná rizika. 3. Energie a civilizační přechod - koncepce energetických otroků, Jevonsův paradox, Khazzoom-Brokesův teorém, EROEI – energetická návratnost, vývoj v oblasti zásob ropy (Light Tight Oil, běžný a břidlicový plyn, metanové hydráty, trendy současného vývoje). 4. Když selžou instituce – principy osobní, rodinné a komunitní připravenosti, typy krizí, rodinná připravenost, psychologické návyky, důležité věci a nástroje. 5. Půda a život civilizací - primární produktivita jako základní faktor kolapsu předmoderních civilizací, stručné dějiny zemědělství a pedologie (živiny, limitní prvky), potravinová situace antického Říma, současný stav, Haber-Boschova reakce, dějiny hnojení, trendy a výhledy, eroze, degradace a cesty k nápravě. 6. Biosféra a obnovitelné zdroje – biomasa, dřevo – kolik ho máme a co s ním můžeme dělat, budoucnost lesa, biogeochemické cykly, uhlíková pumpa, mikrobiální kolébky, nitrifikace prostředí, mykorhizní vztahy. 7. Voda a krajina - malý a velký oběh vody, planetární hraniční vrstva, tryskové proudění, blok omega, vysychající řeky, potenciální evapotranspirace (550 mm) versus průměrné srážky (650 mm), techniky zadržování vody v krajině od pravěku do dneška, tři segmenty s různými strategiemi zadržování: svahy, půda a říční krajina. 8. Globální ekonomika a seznam kritických surovin EU, komoditní trh. 9. Rozdělení surovin, přehled spotřeby surovin v ČR - informační zdroje a strategie. 10. Surovinová politika ČR, regionální politika druhotných surovin. 11. Rudní suroviny, nerudní suroviny. 12. Stavební suroviny. 13. Plasty a pryže. 14. Krizový management zdrojů. Poslední úprava: Kavina Pavel (02.05.2024)
|
Zátěž studenta | ||||
Činnost | Kredity | Hodiny | ||
Obhajoba individuálního projektu | 1 | 28 | ||
Účast na přednáškách | 2 | 56 | ||
Práce na individuálním projektu | 1 | 28 | ||
4 / 4 | 112 / 112 |