|
|
|
||
|
Předmět probírá mechanismy interakce patogenních bakterií s jejich hostiteli na molekulární úrovni. Seznamuje studenty se základními koncepty infekčních onemocnění a klade důraz na evoluci bakteriálních patogenů a strategie, které bakteriím umožňují překonávat kolonizační bariéry i imunitní obranné mechanismy hostitele. Klíčové principy jsou demonstrovány na příkladech významných lidských a veterinárních patogenů, včetně bakterií přenášených potravou. Předmět se rovněž věnuje současným přístupům léčby a prevenci infekčních onemocnění, včetně vývoje vakcín, a moderním experimentálním metodám používaným ke studiu bakteriálních patogenů.
Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
|
||
|
Doporučená:
Volitelná:
Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
|
||
|
Předmět je zakončen písemnou zkouškou a prezentací projektu. Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
|
||
|
1. Úvod patogeny a infekční onemocnění; definice virulence; Kochovy postuláty a molekulární Kochovy postuláty; faktory virulence – jejich kategorie a mechanismy působení, typy patogenů; typy hostitelů
2. Evoluce bakteriálních patogenů evoluční tlaky; horizontální přenos genetické informace; evoluce faktorů virulence
3. Ekologie bakteriálních patogenů v organismu hostitele regulace genové exprese bakteriálních patogenů; detekce signálů hostitele; quorum sensing; metabolity a jejich role ve virulenci a interakci s hostitelem interakce s lokální mikroflórou; bakteriociny a T6SS; získávání živin a esenciálních kovů
4. Vstupní cesty, způsoby přenosu a vrozená (nespecifická) imunita vstupní cesty a způsoby přenosu; bariérové imunitní procesy komplementový systém; molekulární vzory asociované s patogeny (PAMPs) a s poškozením (DAMPs); odpověď fagocytů
5. Patogenita a virulence z pohledu patogenu kroky úspěšné infekce a molekulární mechanismy umožňujícím bakteriálních patogenům překonávat vrozenou imunitu; sekreční systémy a buněčná biologie bakteriálních efektorových proteinů a toxinů
6. Metody léčby antibiotika a metody zvyšování citlivosti k antibiotikům; fágová terapie; nové terapeutické cíle
7. Kontrola a prevence adaptivní (specifická) imunita; vakcíny jako nástroj modulace odpovědi hostitele a ochrany před infekcí; mechanismy úniku; antigenní a fázová variabilita; únikové mutace
8. Výzkumné systémy experimentální systémy pro studium interakcí hostitel–patogen; současné metodologické přístupy Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
|
||
|
Sdílené prezentace k přednáškám Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
|
||
|
Po absolvování předmětu budou studenti schopni: 1. charakterizovat významné lidské a veterinární patogeny, včetně bakterií přenášených potravou 2. interpretovat experimentální data a metodické postupy používané ve výzkumu interakcí mezi patogenem a hostitelem 3. aplikovat získané znalosti při vývoji metod detekce infekčních bakteriálních agens v potravinách a při klinické diagnostice infekčních onemocnění 4. navrhovat a hodnotit strategie prevence Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
|
||
|
základní znalosti biochemie, mikrobiologie a molekulární biologie v rozsahu vyučovaném v bakalářském studijním programu na VŠCHT Poslední úprava: Kamanová Jana (29.01.2026)
|
| Zátěž studenta | ||||
| Činnost | Kredity | Hodiny | ||
| Obhajoba individuálního projektu | 0.7 | 20 | ||
| Účast na přednáškách | 1 | 28 | ||
| Práce na individuálním projektu | 0.6 | 16 | ||
| Příprava na zkoušku a její absolvování | 0.7 | 20 | ||
| 3 / 3 | 84 / 84 | |||