|
|
|
||
Výuka předmětu je zaměřena na praktické použití environmentální toxikologie a ekotoxikologie v různých
oblastech monitoringu životního prostředí. Představeny jsou základní koncepty testování toxicity různých matric a
složek životního prostředí. Vysvětleny jsou dynamické vztahy mezi jedem, organismem a prostředím ve kterém k
expozici a působení jedů dochází.
Poslední úprava: SMIDOVAL (03.11.2011)
|
|
||
Student bude znát základní mechanismy působení antropogenních i přírodních jedů na člověka, rostliny, živočichy. Součástí předmětu je přehled širokého spektra testů toxicity jejich aplikace v odpaovém hospodářství či v ochraně životního prostředí. Poslední úprava: Kočí Vladimír (29.01.2015)
|
|
||
Michael C. Newman: Fundamentals of Ecotoxicology, Ann Arbor Press, Chelsea Wayne G. Landis: Introduction to Environmental Toxicology, Lewis Publishers, CRC Press Company. Kočí, V., Mocová, K.A.: Ekotoxikologie pro chemiky (skripta). VŠCHT Praha 2009, pp200. Ekotoxikologické biotesty. Editor CD: Vladimír Kočí, Blahoslav Maršálek, Olga Halousková. ©Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s r.o., 2005. Poslední úprava: Kočí Vladimír (29.01.2015)
|
|
||
1. Ekotoxikologie. Vztah chemické analýzy a biotestů v monitoringu životního prostředí. Ekotoxikologie v legislativě. Toxicita. Design testů toxicity. Základní ekotoxikologické parametry. Biokoncentrace, biomagnifikace. Vztah struktury látky a toxicity. 2. Experimentální určování toxicity. Biotest. Členění testů toxicity. Testování toxicity na různé organizační úrovni testovacího systému. Faktory ovlivňující toxicitu látek. Chemickofyzikální factory. Environmentální factory. Interakce mezi jedy. Toxicita směsí jedů. Biologické faktory. Faktory ovlivňující výsledky testů toxicity. 3. Statistické hodnocení testů toxicity. Interpretace křivky dávka-odpověď. Parametrické metody výpočtu efektivních koncentrací. Výpočty NOEC, LOEC. Multivariační přístup hodnocení ekotoxikologických dat. 4. Biochemické účinky xenobiotik. Molekulární účinky jedů. Endokrinní disrupse. Toxicita na vyšších organizačních úrovních. Účinky na buňky, tkáně a orgány. Subletální účinky. Akutní a chronické účinky. Účinky na populace, společenstva a ekosystémy. 5. Testy toxicity na rostlinách. Vodní a suchozemské rostliny. Popis metodik. Význam těchto testů pro fytoremediace. Testy toxicity na jednobuněčných organismech. Protozoa. Řasové testy. Testy toxicity na konzumentech. 6. Biomárkry a bioindikátory. Biomárkry expozice. Biomárkry účinku. Vícedruhové testy toxicity. Mikrokosmy, mesokosmy a in-situ testy toxicity. Vodní organismy. Půdní organismy. Heterogenita půd. Testování toxicity sedimentů. Testy toxicity s destruenty. Bakteriální testy toxicity. Testy enzymatické aktivity půd. 7. Životní prostředí a zdraví člověka. Významné akutní a chronické otravy z prostředí. Fyziologie člověka týkající se otrav toxickými látkami. Genotoxicita, mutagenita. Genotoxikologie. Druhy genetického poškození. Zdravotní dopady mutací. Testy mutagenity. Teratogenita. 8. Toxické rostliny. Rostlinné jedy. Přehled jedovatých rostlin. Allelopatie. Rizika otrav. Hygienické aspekty cyanotoxinů, analytika cyanotoxinů, toxické účinky. Toxiny hub. Viry a bakterie: stavba a životní strategie. 9. Jedovatí živočichové. Zvířecí toxíny, přehled jedovatých živočichů. Bezobratlí: Žahavci. Červi. Měkkýši. Ostnokožci. Štíři. Hmyz. Obratlovci: Ryby. Obojživelníci. Ještěři. Hadi. Savci a ptáci. Toxiny sinic. 10. Mechanismy působení jedů. Způsoby vstupu látek do organismů. Biologická dostupnost. Receptory. Vylučování. Eliminační poločas. Biotransformace xenobiotik. Biotransformace I. a II. fáze.Endokrinní disruptory + toxicita persistentních organických látek. 11. Úvod do problematiky chemického a biologického terorismu. Bioterorismus. Chemický terorismus. 12. Osobní dekontaminace a eliminace jedu z organismu. 13. Pracovní otravy kovy. Methemoglobinemie, otravy plyny. 14. Toxická rozpouštědla. Biocidní látky. Poslední úprava: Kočí Vladimír (19.06.2017)
|
|
||
Studijní podpora na internetu ekotoxikologie.vscht.cz. Studijní texty na intranetových stránkách ústavu. Poslední úprava: Kočí Vladimír (29.01.2015)
|