|
|
|
||
Předmět představí řadu metod používaných ve forenzní praxi. Důraz bude především položen na ukázky praktické činnosti kriminalistů při zajišťování a zkoumání stop s využitím moderních metod a prostředků forenzní analýzy a konkrétní aplikace vybraných důležitých metod. Přestože studenti již v některých případech budou mít povědomí o fyzikálně-chemickém principu probíraných metod, právě specifické aplikace těchto technik v kriminalistické praxi přinesou nový pohled na jejich možné využití. Předmět volně navzuje na dva teoretické předměty “Úvod do kriminalistiky” a “Forenzní identifikace osob a věcí”. Poslední úprava: Člupek Martin (13.02.2018)
|
|
||
Konrád Zdeněk, Porada Viktor, Straus Jiří, Suchánek Jaroslav. Kriminalistika - Teorie, metodologie a metody kriminalistické techniky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 520 s., ISBN 978-80-7380-124-3. Straus Jiří a kol. Kriminalistická technika. 2. rozšíření vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 431 s., ISBN 978-80-7380-052-9. Porada Viktor, Straus Jiří, Kriminalistické stopy - Teorie, metodologie, praxe. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, ISBN 978-80-7380-396-4. Poslední úprava: Člupek Martin (13.02.2018)
|
|
||
1. Vymezení pojmů: místo činu, zajištění místa činu, zajištění stop pro chemickou analýzu. Předběžné testy. 2. Výjezdová skupina a její činnost na místě činu. Úloha experta ve výjezdové skupině. Ohledání, dokumentace, zajištění a fixace stop. Zajištění místa činu, neodkladné úkony, hlásná služba. 3. Priorita zajišťování a zkoumání stop. Moderní pomůcky pro práci na místě činu. 4. Mobilní a bezkontaktní analyzátory na místě činu a při expertíze. 5. Osud kriminalistické stopy od vzniku po znalecký posudek, archivace. Databáze a sbírky stop. 6. Závěry znaleckého posudku, vztah k objektivní pravdě. Pravděpodobnost, chemometrika a statistika. Hodnocení důkazů. 7. Proces vzniku kriminalistické stopy, Locardův princip výměny. Kriminalistická stopa jako nositel informace, důkazní hodnota. (Forenzní) znalec-expert, postavení znalce v důkazním řízení. Znalci v jiných než trestních řízeních. 8. Specifické využití molekulové spektroskopie ve forenzní praxi. 9. Použití technik prvkové analýzy. Aplikace metod hmotnostní spektrometrie ve forenzní praxi. 10. Aplikace separačních technik ve forenzní praxi. Tenkovrstvá chromatografie a její použítí v kriminalistice. Forenzní aplikace elektrochemických metod. 11. Využití mikroskopie napříč forenzní analýzou. Analýza obrazu. Kriminalistická fotografie. Negativní proces, digitální fotografie. Fotodokumentace, videozáznam. Věcný a listinný důkaz. Grafická diagnostika. 12. Biologická expertiza – serologické a imunologické metody. 13. Kriminalistická olfaktronika (prolog). Skupinová a individuální odorologická identifikace. 14. Historie české kriminalistiky - návštěva Muzea policie ČR. Poslední úprava: Člupek Martin (13.02.2018)
|
Zátěž studenta | ||||
Činnost | Kredity | Hodiny | ||
Účast na přednáškách | 1.5 | 42 | ||
Práce na individuálním projektu | 1.5 | 42 | ||
Příprava na zkoušku a její absolvování | 1 | 28 | ||
4 / 4 | 112 / 112 |
Hodnocení studenta | |
Forma | Váha |
Obhajoba individuálního projektu | 10 |
Zkouškový test | 20 |
Ústní zkouška | 70 |