|
|
|
||
|
Práce konzervátorů a restaurátorů hmotného kulturního dědictví předpokládá vedle technologických a praktických dovedností i hlubší porozumění zkoumaných, konzervovaných či restaurovaných artefaktů z oblasti výtvarného umění a uměleckého řemesla. Přednášky a v konzultacích s pedagogy doktorského studia řízené samostudium doktorandů mají probudit a prohloubit zájem o obsahovou, slohovou a formální dimenzi uměleckých a umělecko-řemeslných děl.
Přednášky a individuální konzultace nabídnou studentům vedle obecného přehledu slohového vývoje s důrazem na formální charakteristiky jednotlivých vývojových fází i základy znalecké problematiky a metodiky slohového či chronologického zařazení, popřípadě i autorského určení děl určených ke konzervaci či restaurování.
Cílem předmětu je ozřejmit studentům svět hmotného kulturního dědictví jako celistvý fenomén artefaktů zahrnující architekturu v rozsahu funkční i formální typologie, sochařství ve všech hmotných dimenzích a materiálech, malířství v celé škále podkladů a pojítek a „last but not least“ umělecké řemeslo v komplexitě jeho materiálů a užitkových funkcí. Funkcionalita artefaktů architektury, výtvarného umění a uměleckého řemesla odkazuje ve všech vývojových fázích na potřeby duchovní, reprezentativní i praktické, a proto se výuka předmětu soustředí na objasnění souvislostí a sepjetí hmotné kultury se světem ideí a historickým kontextem dané doby.
Studenti budou vedeni i k pochopení souvislostí památek hmotné kultury v jejich někdejších funkcích denního užívání i jejich významu pro současnost.
Cílem předmětu je úzké provázaní nauky o slohovém a formálním vývoji umění a uměleckého řemesla s problematikou památkové péče a problematikou obnovy památek obecně. Zaměření absolventů studia konzervačních věd v péči o hmotné kulturní dědictví na artefakty uměleckého řemesla si vyžádá zapojení externistů, nejlépe kurátorů muzejních sbírek uměleckého řemesla.
Poslední úprava: Kubová Petra (04.11.2019)
|
|
||
|
ústní zkouška, aktivní účast na přednáškách Poslední úprava: Kubová Petra (04.11.2019)
|
|
||
|
Z: GOMBRICH, Ernst Hans, Příběh umění, Praha 2006. Z: Dějiny českého výtvarného umění, I-VI, Praha 1984-2007. Z: KROUPA, Jiří. Školy dějin umění. Metodologie dějin umění I. Druhé, rozšířené a upravené. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 255 s. I. ISBN 978-80-210-4247-6. Z: KROUPA, Jiří. Metody dějin umění. Metodologie dějin umění 2. První. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 343 s. Historiae Artium. ISBN 978-80-210-5315-1.
D: FIDLER, Petr, Opus italicum aneb italské základy barokní vzdělanosti stavitelské, Barokni Praha-Barokní Čechie 1620–1740, Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-27. září 2001, Dokumenta Pragensia, Praha 2004, 403–423. D: .FIDLER, Petr Pomník, památník, památka, In: Václav Bůžek-Pavel Král (vyd.), Paměť urozenosti, Praha 2007. D: .FIDLER, Petr Umělec, In: Václav Bůžek-Pavel Král (vyd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, 297–323. D: FIDLER, Petr O paláci Dietrichstein-Lobkowitz, o Černínském paláci, ale i o vkusu, stavebních úlohách, stavebnících a raně novověkém „Conceptual Art“. Několik poznámek na okraj vděčných témat, In: Lubomír Slavíček, Pavel Suchánek, Michaela Šeferisová Loudová: Chvála ciceronství. Umělecká díla mezi pohádkou a vědou, Brno 2011, 59–73. D: FIDLER, Petr Architektúra seicenta. Stavitelia, architekti a stavby viedenského okruhu v Rakúsku, Čechách, na moravě a na Slovensku v 17.storočí, Bratislava 2015, 923 str., 819 obr. D: FIDLER, Petr Stojí zámek v zemi Moravské, in: Proměny zámeckého areaáu v Jaroměřicích nad Rokytnou, Praha 2017, 15–228. D: JAKUBEC, Ondřej a Pavel WAISSER. Mauzoleum Zachariáše z Hradce na zámku v Telči a jeho výzdoba v kontextu renesančních zámeckých kaplí. Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2015, roč. 64, č. 1, s. 2-31. ISSN 1211-7390. D: JAKUBEC, Ondřej. Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 481 s. ISBN 978-80-7422-509-3. D: BŮŽEK, Václav a Ondřej JAKUBEC. Kratochvíle posledních Rožmberků. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 307 s. ISBN 978-80-7422-174-3. D: JAKUBEC, Ondřej. Vila raného novověku jako "sociální prostor architektonického experimentování". In Černoušková, Dagmar; Chatrný, Jindřich. Do říše umění vede mnoho bran. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2018. s. 70–91, 22 s. ISBN 978-80-214-5667-9. D: KROUPA, Jiří. Projekční vrstvy v olomoucké architektuře doby barokní. In: Ladislav Daniel, Filip Hradil (eds), Město v baroku, baroko ve městě. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci : Společenské vědy, Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2012, Neuveden, 304, suplementum, s. 86-102. ISSN 1212-1134. KROUPA, Jiří. Dějepis umění v obecné teorii sociálních systémů. Opuscula historiae artium, Brno: Masarykova univerzita, 2010, roč. 59, č. 1–2, s. 103-108. ISSN 1211-7390. D: SUCHÁNEK, Pavel. K větší cti a slávě. Umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století. Brno: Barrister & Principal - Masarykova univerzita, 2007. 374 s. ISBN 978-80-87029-11-4. D: SUCHÁNEK, Pavel. Zlacení soch v sakrálním prostoru a barokní imaginace v době tereziánských reforem. Opuscula historiae artium, Masarykova univerzita, 2017, roč. 66/2017, č. 2, s. 182-195. ISSN 1211-7390. D: MALÝ, Tomáš a Pavel SUCHÁNEK. Obrazy očistce : studie o barokní imaginaci. Vyd. 1. Brno: Matice moravská, 2013. 388 s. Knižnice Matice moravské ; sv. 40. ISBN 978-80-87709-02-3. D: SUCHÁNEK, Pavel. Triumf obnovujícího se dne Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18. století. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, 2013. 442 s. Dějiny a teorie umění. ISBN 978-80-87474-94-5. D: SUCHÁNEK, Pavel. Barokní kabinetní skříň s alegorií války o španělské dědictví. In Museum vivum III-IV, 2007-08. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2012. s. 65–76, 12 s. ISBN 978-80-87210-24-6. Poslední úprava: Kubová Petra (12.11.2019)
|