|
|
|
||
|
Kurz je zaměřen na základní otázky filosofie a filosofie vědy a jejich vztah k současné vědecké praxi. Výuka kombinuje krátký tematický výklad, četbu primárních textů, moderovanou diskusi a práci s příklady z přírodních věd. Studenti se učí rekonstruovat argument, formulovat námitky, porovnávat různé koncepce vědeckého poznání a obhajovat vlastní stanovisko.
Poslední úprava: Světlík Martin Karel (13.09.2026)
|
|
||
|
Z: Aristotelés, Fysika, Praha 1996, 80-86027-03-1 Z: Kuhn T. S., Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997, 80-86005-54-2 Z: Hume D., Zkoumání o lidském rozumu, Praha 1996, 80-205-0521-0 Z: Skolimowski H., Účastná mysl, Praha 2001, 80-204-0918-1 Z: Putnam,Rorty, Co po metafyzice, Bratislava 1997, 8071151394 Z: Bacon F., Nové Organon, Praha 1974, 80-86473-19-8 Z: Feyerabend P., Rozprava proti metodě, Praha 2001, 80-7299-047-0 Z: Descartes R., Meditace, Praha 2003, 80-7298-084-X D: Popper, K., Logika vědeckého bádání, Praha 1997, 80-86005-45-3 D: Husserl E., Krize evropských věd, Praha 1996, 8020503110 D: Fajkus B., Filosofie a metodologie vědy, Praha 2005, 80-200-1304-0
Poslední úprava: Světlík Martin Karel (13.09.2026)
|
|
||
|
1. Co je věda? Mýtus, filosofie a věda; historická výjimečnost moderní vědy. 2. Pochybnost, subjekt a možnost objektivního poznání – René Descartes. 3. Indukce, kauzalita a meze zkušenosti – David Hume. 4. Falzifikace, kritický racionalismus a problém demarkace – Karl Popper. 5. Normální věda, paradigma a vědecké revoluce – Thomas S. Kuhn. 6. Výzkumné programy a metodologický pluralismus – Imre Lakatos, Paul Feyerabend. 7. Pozorování, experiment a role teorie – Ian Hacking. 8. Vědecké vysvětlení – zákony, příčiny a mechanismy. 9. Modely a idealizace – vztah modelu a skutečnosti. 10. Vědecký realismus a instrumentalismus. 11. Důkaz, chyba, nejistota a reprodukovatelnost. 12. Objektivita a hodnoty ve vědě. 13. Vědecká komunita, expertiza a důvěra ve vědu. 14. Současné problémy vědeckého poznání a závěrečná syntéza. Poslední úprava: Světlík Martin Karel (13.09.2026)
|
|
||
|
Vybrané primární texty, průvodce četbou, otázky k diskusi, prezentace a další studijní materiály jsou zpřístupňovány prostřednictvím e-learningu VŠCHT. Poslední úprava: Světlík Martin Karel (13.09.2026)
|
|
||
|
Studenti budou umět: Analyzovat základní problémy filosofie a filosofie vědy a orientovat se v hlavních způsobech jejich řešení. Rekonstruovat argument filosofického textu, rozlišit tezi, důvody, předpoklady a námitky. Porovnat různé koncepce vědeckého poznání a aplikovat je na příklady z přírodních věd. Formulovat, argumentačně podložit a ústně obhájit vlastní stanovisko. Kriticky posuzovat důvody pro přijetí vědeckého tvrzení, včetně role experimentu, modelů, nejistoty a vědecké komunity. Poslední úprava: Světlík Martin Karel (13.09.2026)
|
|
||
|
Nejsou stanoveny žádné formální studijní prerekvizity. Předpokládá se ochota pracovat s filosofickými texty v češtině a angličtině a aktivně se zapojovat do diskuse. Poslední úprava: Světlík Martin Karel (13.09.2026)
|
